Advokáti
JUDr. Jan Mach
Mgr. Aleš Buriánek
MUDr. Mgr. Dagmar Záleská

zdravotnické právo - právní zastupování lékařů

Ochrana osobnosti lékaře

(Článek byl uveřejněn v časopisu TEMPUS MEDICORUM)

O problematice právní ochrany lékaře v případě neoprávněných útoků na profesní čest a důstojnost v médiích i jinde jsme v časopisu Tempus Medicorum již psali. Možnosti právní ochrany lékařů se od té doby sice příliš nezměnily, byť je vydán nový občanský zákoník, bude však patrně na místě, je znovu připomenout.

Lékař není povinen trpět útoky na svou profesní čest a svou osobnost, ať již v médiích, nebo mimo média a není povinen nechat se urážet a urážky snášet. Možnosti právní ochrany jsou buď soukromoprávní – právo na odpověď a dodatečné sdělení dle tiskového zákona a zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a žaloba na ochranu osobnosti a o náhradu nemajetkové újmy u soudu, nebo veřejnoprávní – zejména oznámení pro přestupek proti občanskému soužití, nebo trestní oznámení pro trestný čin pomluvy.

Právo na odpověď a dodatečné sdělení

Toto právo upravují dva zákony (nikoli nový občanský zákoník) přičemž pravidla stanovená těmito dvěma zákony jsou v zásadě shodná. Jde-li o informaci, která byla prezentována v rozhlasu či televizi, uplatní se právo na odpověď a dodatečné sdělení podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokud jde o informace, které byly uveřejněny v tisku, uplatní se toto právo podle tiskového zákona č. 46/2001 Sb. v platném znění.

Pokud bylo v periodickém tisku, rozhlasovém či televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti anebo soukromí určité fyzické osoby, nebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli tisku, nebo provozovateli rozhlasového či televizního vysílání uveřejnění odpovědi. Vydavatel tisku nebo provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí uvádí na pravou míru, nebo neúplná či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení a musí z ní být patrno, kdo ji činí.

Pokud bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věci přestupku vedeném proti fyzické osobě, nebo o řízení ve věci správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel tisku nebo provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí, jako dodatečné sdělení uveřejnit.

Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu. Musí z ní být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti, nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh přesného znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

Žádost o uveřejnění odpovědi, musí být vydavateli tisku (nikoli tedy šéfredaktorovi, ale subjektu, který příslušný tisk vydává) a provozovateli rozhlasového a televizního vysílání doručena nejpozději do třiceti dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

Odpověď nebo dodatečné sdělení je vydavatel nebo provozovatel povinen uveřejnit ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uvedeno napadené sdělení a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení s výslovným označením „Odpověď“ nebo „Dodatečné sdělení“. Uveřejnění probíhá na vlastní náklady vydavatele či provozovatele a s uvedením jména a příjmení fyzické osoby, nebo názvu právnické osoby, která o uveřejnění odpovědi, žádá.

Vydavatel tisku nebo provozovatel vysílání je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do osmi dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení. Pokud to není možné, je povinen tak učinit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. Současně je povinen do osmi dnů ode dne doručení žádosti informovat osobu, která žádost podala a označit vydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

Neuveřejní-li vydavatel tisku nebo provozovatel televizního či rozhlasového vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení, nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené zákonem, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o uveřejnění žádala, soud. Návrh musí však být podán soudu do patnácti dnů po uplynutí lhůty osmi dnů stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

Vydavatel nebo provozovatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt, nebo uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy, nebo napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určené pro veřejnost, nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno. V takovém případě lze podat žalobu na osobu, která byla citována a uvedla nepravdivé a urážlivé údaje.

Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení a nebude-li to možné, ve stejném hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení. Je povinen učinit tak na vlastní náklady a uvést jméno a příjmení nebo název osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení požádala, jestliže takový požadavek uplatnila.

Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do osmi dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi. Neučiní-li tak běží po uplynutí osmého dne patnáctidenní lhůta, ve které může žadatel uplatnit své právo u soudu.

Možná si někteří lékaři vzpomenou na to, jak jistá soukromá televize napadla Českou lékařskou komoru, že nemá zájem řešit případ údajně neetického chování lékařky jedné nemocnice. Komora požádala provozovatele televize o uveřejnění odpovědi, který to odmítl. Komora podala žalobu o uložení povinnosti odpověď uveřejnit a soud žalobě vyhověl, odvolání provozovatele televizní stanice bylo zamítnuto a provozovateli bylo navíc uloženo nahradit komoře náklady řízení. Odpověď České lékařské komory byla pak ve stanoveném vysílacím čase na základě rozhodnutí soudu uveřejněna. Stejně může postupovat každý lékař, o kterém jsou zveřejněny urážlivé údaje napadající jeho profesní čest či důstojnost a přeje si uvést nepravdivé, či nesprávné nebo zkreslené údaje na pravou míru.

Pokud proti lékaři bylo vedeno trestní stíhání nebo byl stíhán pro přestupek a tato skutečnost byla zveřejněna, ať již v tisku nebo rozhlasovém či televizním vysílání, je provozovatel vysílání nebo vydavatel tisku povinen na jeho žádost zveřejnit též skutečnost, že trestní stíhání nebo řízení o přestupku bylo pravomocně skončeno ve prospěch lékaře – tedy např. bylo zastaveno, nebo bylo rozhodnuto o zproštění obžaloby.

Obrana podle občanského zákoníku

Podmínky ochrany osobnosti se podle nového občanského zákoníku nijak významně neliší od podmínek podle předchozího občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Podle § 81 nového občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv, každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle § 82 nového občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek. Po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

Podle § 2951 odst. 2 nového občanského zákoníku se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění učiněné újmy. Podle § 2956 nového občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

Ten, kdo byl tedy dotčen, ať již jakýmikoliv mediálními výstupy nebo tvrzením jiné právnické nebo fyzické osoby, která mohla, ale nemusela zaznít v médiích, má tedy právo požadovat jednak přiměřenou morální satisfakci, zejména omluvu, případně zveřejnění omluvy, jednak též náhradu nemajetkové újmy v penězích a pokud mu vznikla škoda též náhradu škody. Tato práva má možnost uplatnit u soudu žalobou na ochranu osobnosti s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy v penězích, případně i na přiměřenou omluvu.

Někteří lékaři si možná vzpomenou na případ, kdy v Lidových novinách na první straně, musel být tučným písmem uveřejněn text, v němž se vydavatel omlouvá dvěma lékařům – držitelům licence vedoucího lékaře a primáře – za zveřejnění nepravdivých údajů o tom, že k získání této licence neměli potřebnou kvalifikaci. Informace byla zcela zjevně nepravdivá, omluva musela být zveřejněna způsobem, jaký požadovali žalobci, a žalobcům musely být rovněž nahrazeny náklady řízení. Náhradu nemajetkové újmy v penězích žalobci v tomto případě nežádali.

V jiném případě byl lékař dehonestován opakovanými pořady o tom, jak poškozuje své pacienty, což se ukázalo zcela nepravdivým. Provozovatel soukromé televizní stanice, která tyto informace zveřejňovala, byl povinen zveřejnit v hlavním vysílacím čase omluvu příslušnému lékaři a zaplatit mu náhradu nemajetkové újmy ve výši 850.000 Kč.

Pomluva je nadále trestným činem

Podle § 184 trestního zákoníku, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy, nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Odnětím svobody až na dvě léta, nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li tento čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí, nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Pokud má lékař pocit, že byl obětí takového trestného činu, má možnost podat trestní oznámení pro podezření z přečinu pomluvy, buď příslušnému okresnímu státnímu zastupitelství v místě kde se pachatel činu dopustil, nebo Policii ČR.

Přestupek proti občanskému soužití

Podle § 49 zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb. v platném znění se přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Urážka na cti je tedy přestupkem a lze ji řešit i podle přestupkového zákona. Dále je přestupkem proti občanskému soužití případ, kdy někdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví, úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním. Za urážku na cti je stanovena pokuta 5.000,- Kč, za ostatní přestupky podle tohoto ustanovení pokuta do

20.000,- Kč.

Pokud tedy někdo lékaře uráží, vyhrožuje mu, nebo ho nepravdivě obviní z přestupku, nebo naruší občanské soužití jiným hrubým jednáním, může být pokutován pověřeným obecním úřadem. Oznámení o přestupku s žádostí, aby byl řešen, lze podat pověřenému obecnímu úřadu v místě, ve kterém byl přestupek spáchán.

V některých případech se setkáváme s tím, že na lékaře je podána stížnost, psaná často velmi hrubě a urážlivě vzhledem k jeho důstojnosti a profesní cti a obsahuje některé nepravdivé údaje, které lze snadno vyvrátit. Lékaři se někdy na nás obrací s otázkou, zda je možné proti pisateli podat žalobu. Žalobu na ochranu osobnosti, případně též s žádostí o náhradu nemajetkové újmy v penězích sice podat lze, ale je třeba počítat s tím, že soudní řízení o této žalobě se vleče řadu měsíců někdy i let, lékař musí platit soudní poplatky a chodit k soudu, nebo tam za sebe posílat svého právníka, kterého platí a jde-li někdy o osobu, která je nemajetná a jsou proti ní vedeny exekuce nebo je v insolvenci, i v případě, že soud vydá rozhodnutí o povinnosti nahradit nemajetkovou újmu, se lékař této náhrady nedočká. Podávat tuto žalobu je vhodné spíše než proti některým asociálním osobám, proti vydavateli tisku nebo provozovateli rozhlasového a televizního vysílání, který se některými svými pořady nepravdivě a hrubě dotkl profesní cti lékaře. V takových případech lze samozřejmě žádat i náhradu nemajetkové újmy v penězích. Vůči asociálovi je lépe podat návrh na projednání přestupku, nebo v závažnějších případech trestní oznámení pro pomluvu, než žalobu na ochranu osobnosti.

Trestný čin pomluvy vyžaduje opravdu hrubý zásah do osobnostní sféry toho, kdo byl pomluven. Pokud je podáno trestní oznámení a policejní orgán nebo státní zástupce dospěje k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro trestní stíhání pachatele, měl by případ nikoli odložit, ale odevzdat k vyřízení přestupku proti občanskému soužití, o což lze rovněž požádat. Pokud tak neučiní, může sám napadený lékař podat pověřenému obecnímu úřadu oznámení o přestupku proti občanskému soužití s žádostí, aby tento přestupek byl pověřeným obecním úřadem řešen.

Shrnutí:

Lékař má tedy právo bránit se proti útokům na svou profesní čest a důstojnost zejména těmito prostředky:

Jde-li o mediálně vedený útok, pak žádostí o uveřejnění odpovědi v tisku podle tiskového zákona, nebo v rozhlasu či televizi podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou je nutno podat do třiceti dnů ode dne zveřejnění, zveřejněna musí být do osmi dnů od obdržení žádosti nebo v nejbližším čísle tiskoviny a nestane-li se tak, musí být žaloba u soudu o stanovení povinnosti zveřejnit odpověď podána do patnácti dnů od marného uplynutí osmidenní lhůty.

Dodatečné sdělení lze požadovat v rozhlasu, televizi, nebo tisku, pokud bylo zveřejněno, že lékař je trestně stíhán nebo řešen pro přestupek a případ byl pravomocně vyřešen ve prospěch příslušného lékaře, aniž byl výsledek zveřejněn. Lhůty jsou stejné jako v prvním případě.

Postup podle předchozích případů nebrání tomu, ani není podmínkou k tomu, aby lékař podal žalobu na ochranu své osobnosti, požadoval, aby se někdo zdržel pomluv a útoků na jeho profesní čest a důstojnost, požádal o zveřejnění omluvy nebo zaslání osobní omluvy a současně požádal o přiměřenou peněžní satisfakci za způsobenou nemajetkovou újmu.

Jde-li o zveřejnění hrubých nepravdivých údajů, které mohou závažným způsobem poškodit lékaře v zaměstnání, v rodině, nebo ve společnosti, lze podat též trestní oznámení pro podezření z trestného činu pomluvy.

Jde-li o méně závažné urážky na cti, ať již zveřejňované, případně uváděné i ve stížnostech či jiných podáních, lze předložit pověřenému obecnímu úřadu v místě, kde k přestupku došlo, žádost o projednání přestupku proti občanskému soužití, jehož pachateli může být uložena pokuta.

Jednotlivé prostředky právní ochrany lékaře lze uplatnit i souběžně, např. lze požádat o uveřejnění odpovědi, současně podat žalobu o ochranu osobnosti, náhradu nemajetkové újmy v penězích a současně i trestní oznámení pro pomluvu, nebo žádost o projednání přestupku proti občanskému soužití.

V případě potřeby právní kancelář České lékařské komory poskytne lékaři radu a právní podporu při uplatnění jeho práva na ochranu osobnosti.

JUDr. Jan Mach

ředitel právní kanceláře ČLK





Žaloby o náhradu škody na zdraví

Právní zastupování v řízeních o žalobách o náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku, účelné náklady spojené s léčením, o jednorázové odškodnění pozůstalých; jednání s pojišťovnami, mimosoudní dohody

Založení a převod lékařské praxe, prodej lékařské praxe a převody zdravotnických zařízení na s.r.o.

Příprava všech podkladů nezbytných pro založení lékařské praxe jako společnosti s ručením omezeným, podání návrhu na zápis do OR, komunikace s OR, příprava smlouvy o prodeji lékařské praxe. Právní pomoc při převodech lékařských praxí mezi fyzickými osobami

Žaloby na ochranu osobnosti

Právní zastupování v řízeních o žalobách o omluvu a náhradu nemajetkové újmy v penězích z titulu práva na ochranu osobnosti

Obhajoba lékařů (zdravotníků) v trestním řízení

Všechna podání v trestním řízení, účast při úkonech trestního řízení (výslech lékaře, svědků, znalců, prostudování trestního spisu, účast na hlavním líčení, veřejném zasedání)

Spory lékařů (poskytovatelů zdravotních služeb) se zdravotními pojišťovnami

Právní zastupování ve sporech o uplatnění regulačních srážek za léky či vyžádanou péči, ve sporech o úhradu zdravotních služeb; vypracování návrhů na smírčí jednání, posuzování úhradových dodatků a smluv se zdravotními pojišťovnami

Komplexní právní služby poskytovatelům zdravotních služeb (nemocnicím, soukromým lékařským praxím)

Plný právní servis, zastupování v soudních sporech, správních řízeních, příprava a posuzování smluv, vnitřních předpisů atp.

Právní zastupování lékařů (zdravotníků) v pracovních sporech

Právní zastoupení ve sporech o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o mzdové (platové) nároky zaměstnanců, náhradu škody, či ve věci kvalifikačních dohod

Publikační a přednášková činnost v oblasti zdravotnického práva (medicínského práva)

Realizace kvalifikovaných odborných přednášek, seminářů, příprava článků a rozsáhlejších odborných publikací v oblasti zdravotnického práva