Advokáti
JUDr. Jan Mach
Mgr. Aleš Buriánek
MUDr. Mgr. Dagmar Záleská

zdravotnické právo - právní zastupování lékařů

Zdravotní způsobilost lékaře

(Článek byl uveřejněn v časopisu TEMPUS MEDICORUM)

Téma zdravotní způsobilosti k výkonu lékařského povolání bylo v posledních týdnech poměrně hodně mediálně frekventované. Shrnujeme základní informace týkající se této problematiky s cílem pomoci lékařům se v problému lépe orientovat.

Zdravotní způsobilost je jednou ze tří základních podmínek, kterými zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, podmiňuje výkon povolání lékaře. Pro připomenutí uveďme, že každý, kdo má zájem na území České republiky vykonávat povolání lékaře, musí doložit, že je k výkonu tohoto povolání:

odborně způsobilý (má potřebné vzdělání),

bezúhonný (nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin, kterého se dopustil v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb),

zdravotně způsobilý (neexistují zdravotní překážky, které výkon povolání lékařeomezují nebo vylučují).

Tyto podmínky zakotvil zákon č. 95/2004 Sb. s účinností od 2.4.2004.

Kdo zdravotní způsobilost u lékařů posuzuje

Podle zákona č. 95/2004 Sb. může vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání lékaře registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství (tj. registrující praktický lékař), a není-li, pak jiný praktický lékař.Posuzujícílékař je povinen postupovat jak v souladu s obecnými pravidly posudkové péče, která upravuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, tak podle speciální právní úpravy pro posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, kterým je prováděcí předpis k zákonu č. 95/2004 Sb. vyhláška č. 271/2012 Sb., o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka.

Vyhláška č. 271/2012 Sb. určuje obsah lékařské prohlídky a náležitosti lékařského posudku (vzor posudku uvedený ve vyhlášce uvádíme na konci tohoto textu).Posuzujícílékař musí v závěru lékařského posudku uvést, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s omezením. Diagnóza se v lékařském posudku neuvádí. I zde se uplatní obecné pravidlo, že posuzující lékař musí lékařský posudek vydat nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne, kdy žádost o vydání posudku obdrží. Lhůta počíná běžet až po obdržení posledního potřebného podkladu pro posouzení.

Vyhláška č. 271/2012 Sb. obsahuje seznam nemocí, stavů nebo vad, které omezují nebo vylučují výkon povolání lékaře (dále jen „Seznam nemocí“). V části A Seznamu nemocíjsou uvedeny nemoci, stavy a vady, u kterých je výkon povolání lékaře vyloučen, v části B Seznamu nemocí pak nemoci, stavy nebo vady, u kterých lze uznat zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře s omezením. Podmínkou pro uznání způsobilosti s omezenímjeprovedení odborného vyšetření lékařem se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, z jehož závěru je zřejmé, že nastala úzdrava nebo remise, anebo je prováděna klinicky uspokojivá udržovací nebo profylaktická léčba, která umožňuje i nadále výkon zdravotnického povolání. Kompletní Seznam nemocí uvádíme na konci článku.

Jestliže se posuzovaný lékař odmítne podrobit lékařské prohlídce nebo vyšetření, které je její součástí, lékařský posudek se nevydá a posuzující lékař tuto skutečnost zaznamená do zdravotnické dokumentace. Na posuzovaného lékaře se v takovém případě pohlíží jako na zdravotně nezpůsobilého. V případě, že o posouzení zdravotní způsobilosti požádala jiná k tomu oprávněná osoba (např. zaměstnavatel, správní orgán), posuzující poskytovatel této osobě oznámí, že posudek o zdravotní způsobilosti ze shora uvedeného důvodu nevydal.

Lékařský posudek musí být prokazatelně předán posuzovanému lékaři a osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti oprávněně požádala. Prokazatelným předáním se rozumípřevzetí posudku posuzovaným lékařem stvrzené jeho podpisem s uvedením data převzetí. Pokud o vydání posudku požádala oprávněná osoba (např. zaměstnavatel, správní orgán), předává se lékařský posudek zástupci této osoby, přičemž se uvede jeho jméno, číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku. Potvrzení o převzetí lékařského posudku musí být založeno do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Praktické je uvádět potvrzení o převzetí jako součást formuláře lékařského posudku. Posudek se vypracovává ve dvou stejnopisech, přičemž jeden stejnopis zakládá posuzující lékař do zdravotnické dokumentace. Pokud je lékařský posudek zasílán poštou, musí být doručení doloženo doručenkou. Za prokazatelné předání se považuje i převzetí lékařského posudku na základě elektronického doručení podepsaného uznávaným elektronickým podpisem do schránky uvedené posuzovanou osobou, resp. osobou, která o posouzení zdravotní způsobilosti požádala. Lékařský posudek se považuje za prokazatelně předaný také v situaci, kdy osoba oprávněná k převzetí posudku odmítne posudek převzít nebo jeho převzetí stvrdit podpisem. Tuto skutečnost zaznamená posuzující lékařdo zdravotnické dokumentace a záznam podepíše posuzující lékař a další zdravotnický pracovník přítomný převzetí posudku. V případě odmítnutí převzetí lékařského posudku doručovaného prostřednictvím pošty se považuje lékařský posudek za prokazatelně předaný dnem jeho vrácení poskytovateli.

Jednoznačné určení doby, kdy došlo k předání lékařského posudku, je pro praxi velmi důležité, jelikož je určující pro právní účinnost lékařského posudku. Právní účinky lékařského posudku se závěrem, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá, dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost, nebo je zdravotně způsobilá s podmínkou, nastávají pro posuzovanou osobu (v daném případě lékaře), nebo osobu, která o vydání lékařského posudku oprávněně požádala, dnem jeho prokazatelného předání. Naproti tomu u lékařského posudku se závěrem, že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá, nastávají právní účinky posudku dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku (pokud byl vydán), nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem.

V této souvislosti je třeba také zmínit lhůtu, ve které je možné lékařský posudek uplatnit.

Lékařský posudek lze uplatnit pro účely, pro které byl vydán, nejpozději 90. den ode dne jeho vydání. Touto dobou se rozumí lhůta, ve které může posuzovaný lékař předatposudek osobě, které z posudku vyplývají práva nebo povinnosti (zaměstnavatel, správní orgán). Pokud je podán návrh na přezkoumání lékařského posudku (viz níže) a správní úřad napadený lékařský posudek potvrdí, může tento posudek k tomu oprávněná osoba použít pro účely, pro které byl vydán, do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného doručení potvrzeného posudku.

Dobu, po kterou je možné lékařský posudek uplatnit, nelze zaměňovat s dobou platnosti

posudku. Doba platnosti posudku, pokud má být omezená, je uvedena v lékařském posudku. Pokud má posuzující lékař za to, že zdravotní stav posuzované osoby se může měnit, je oprávněn dobu platnosti posudku omezit. V takovém případě po uplynutí doby, na kterou byl lékařský posudek vydán, pozbývá tento posudek platnosti a posuzovaná osoba se musí znovu podrobit lékařské prohlídce za účelem vydání nového lékařského posudku. Pro posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku.

Co má posuzovaný lékař dělat, když se závěry lékařského posudku nesouhlasí?

Pokud posuzovaný lékař se závěry lékařského posudku nesouhlasí, musí podat návrh na přezkoumání lékařského posudku. Návrh se podává poskytovateli, který posudek vydal, amusí být podán ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne převzetí posudku. Návrh na přezkoumání může podat i osoba, u které je lékařský posudek uplatněn, nebo osoba, která si jeho vypracování vyžádala (zaměstnavatel, správní orgán). V takovém případě běží lhůta k podání návrhu na přezkoumání ode dne, kdy tato osoba posudek od posuzované osoby převzala. Poskytovatel je povinen podání návrhu na přezkoumání posudku bezodkladně písemně oznámit osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzovanému, pokud se nejedná o osoby, které samy návrh na přezkoumání podaly.

U lékařských posudků se závěrem, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, nemá návrh na přezkoumání lékařského posudku odkladný účinek. To znamená, žepokud jelékaři vydán zdravotní posudek se závěrem, že není k výkonu povolání lékaře zdravotně způsobilý, nemůže povolání lékaře ode dne převzetí tohoto posudku vykonávat, i když podal návrh na jeho přezkoumání, a to až do doby vydání nového lékařského posudku, který jeho zdravotní způsobilost potvrdí.

Poskytovatel může návrhu na přezkoumání lékařského posudku v plném rozsahu vyhovět. V takovém případě napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový. Svůj postup je povinen v písemném oznámení odůvodnit. V opačném případě postoupí spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, krajskému úřadu, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to do 10 pracovních dnů ode dne doručení návrhu na přezkoumání. Správní orgán do 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu

návrh na přezkoumání zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo

napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo

napadený lékařský posudek zruší.

Další návrh na přezkoumání lékařského posudku potvrzeného nebo zrušeného příslušným správním orgánem nelze podat. Jestliže příslušný správní orgán potvrdí lékařský posudek, lze nové posouzení zdravotní způsobilosti provést pouze v případě, kdy je z lékařské prohlídky zřejmé, že posouzení zdravotní způsobilosti povede pravděpodobně k jinému závěru, než je uveden v dosavadním lékařském posudku.

Kdy se zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře zjišťuje

Na území České republiky je možné vykonávat povolání lékaře v pozici zaměstnance nebo jako osoba samostatně výdělečně činná (tzv. OSVČ, které příslušný krajský úřad nebo magistrát udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb).

Zákon č. 95/2004 Sb. ukládá každému lékaři, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance či OSVČ, povinnost doložit zdravotní způsobilost lékařským posudkem, v následujících situacích:

před zahájením výkonu povolání a před pokračováním ve výkonu povolání, byl-li výkon povolání přerušen na dobu delší než 3 roky, nebo

v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu,

na vyžádání správního úřadu, který vydal oprávnění k poskytování zdravotníchslužeb podle zákona o zdravotních službách, jde-li o lékaře, který poskytuje zdravotní služby vlastním jménem (OSVČ), nebo o odborného zástupce, nebo

na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařskéhoposudku poskytovatele pracovnělékařských služeb pozbyl zdravotní způsobilost k práci.

Další situace, kdy lze požadovat přezkum zdravotní způsobilosti, stanoví zákon o specifických službách v rámci pravidel posudkové činnosti. Pokud posuzující lékař (v daném případě praktický lékař) zjistí, že došlo ke změně zdravotního stavu, na základě které již není posuzovaný lékař zdravotně způsobilý k výkonu svého povolání, je povinen tuto skutečnost oznámit posuzovanému lékaři a bezodkladně též osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, je-li mu tato osoba známa (zaměstnavatelv případě zaměstnance, správní orgán u OSVČ). Posuzovaný lékař se po oznámení považuje za zdravotně nezpůsobilého, popřípadě zdravotně způsobilého s omezením, a to do doby, než nastanou právní účinky nového lékařského posudku.

Kromě posuzujícího lékaře ukládá zákon o specifických zdravotních službách oznamovací povinnost každému lékaři, který má důvodné podezření, že změnou zdravotního stavu pacienta došlo ke změně zdravotní způsobilosti k činnosti, pro kterou je posuzován (v daném případě k výkonu povolání lékaře). V takovém případě je ošetřující lékař povinen o této skutečnosti informovat pacienta (v daném případě posuzovaného lékaře) a poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku, pokud je mu tento poskytovatel znám. Ošetřující lékař není oprávněn informovat zaměstnavatele nebo správní orgán.

Součástí informace jsou údaje o zdravotním stavu pacienta, které vedly k podezření, že došlo ke změně zdravotní způsobilosti. Posuzovaný lékař je v takové situaci povinen dostavit se na vyzvání k lékařské prohlídce za účelem přezkoumání zdravotní způsobilosti a vydání nového lékařského posudku.

Pokud například lékař psychiatr diagnostikuje u svého pacienta, který pracuje jako lékař, onemocnění, které je neslučitelné s výkonem lékařského povolání, je povinen o tom pacienta informovat, současně je povinen tuto informaci předat jeho registrujícímu praktickému lékaři, pokud je mu znám. Skutečnost, že pacient byl poučen, doporučujeme zaznamenat do zdravotnické dokumentace s tím, že pacient zápis podepíše. Stejně tak by měl být proveden zápis o tom, že byla předána zpráva praktickému lékaři, případně, že pacient registrujícího praktického lékaře nemá, nebo jej odmítl ošetřujícímu lékaři sdělit.

V této souvislosti je třeba zmínit obecnou povinnost všech poskytovatelů informovat

registrujícího praktického lékaře pacienta o poskytnutých zdravotních službách. Tutopovinnost nemá pouze registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství a v oboru gynekologie a porodnictví, pokud si u nich praktický lékař vyšetření nevyžádal. Podle zákona o zdravotních službách lze za neinformování registrujícího praktického lékaře uložit sankci až do výše 100 000 Kč. Zakotvením informační povinnosti všech poskytovatelů zdravotních služeb (se shora uvedenou výjimkou) vůči registrujícímu praktickému lékaři je zajištěn přísun informací k praktickým lékařům, kteří jsou v drtivé většině případů vydavateli lékařských posudků pro různé účely. Na plnění informační povinnosti je proto třebadůrazně apelovat. Pacient je povinen pravdivě informovat poskytovatele zdravotních služeb o všech skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb, pro případ porušení této povinnosti však zákon o zdravotních službách žádnou sankci neukládá.

Pracovnělékařské služby

Vedle zákona č. 95/2004 Sb. stojí právní úprava pracovnělékařských služeb obsažená v zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Posuzování zdravotní způsobilosti k práci u zaměstnanců se dotýká i lékařů. Zdravotní způsobilost k práci je oprávněn posuzovat buď poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Každý zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, kterého zaměstnavatel určí, a tomuto poskytovateli sdělit jméno a adresu registrujícího praktického lékaře a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb se při posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu povolání lékaře řídí obecnou právní úpravou obsaženou v zákonu o specifických zdravotních službách a vyhlášce č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a druzích posudkové péče, a speciální právní úpravou obsaženou ve vyhlášce č. 271/2012 Sb., o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, která má před obecnou úpravou přednost. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen vyžádat si od registrujícího praktického lékaře aktuální výpis ze zdravotnické dokumentace. I když je poskytovateli pracovnělékařských služeb předložen lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání lékaře vydaný registrujícím praktickým lékařem dle zákona č. 95/2004 Sb., je povinen při každé lékařské prohlídce zkoumat aktuální zdravotní stav posuzovaného lékaře, aktualizovat anamnézu i výpis ze zdravotnické dokumentace vedené praktickým lékařem s cílem vyloučit existenci onemocnění, která možnost výkonu práce lékaře eliminují, a posoudit, zda je lékař způsobilý pracovat na konkrétním pracovním místě, resp. zvládnout konkrétní pracovní podmínky.

Závěr

Podle zákona č. 95/2004 Sb. jsou lékaři povinni dokládat zdravotní způsobilost k výkonu povolání před začátkem výkonu lékařského povolání, nebo pokud je výkon povolání přerušen na dobu delší než 3 roky. Nové posouzení zdravotního stavu je oprávněn požadovat správní orgán nebo zaměstnavatel pouze v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu. V případě lékařů-zaměstnanců se přidružuje povinnost podrobit se pravidelnému přezkumu zdravotní způsobilosti k práci v rámci pravidelných pracovnělékařských prohlídek, které zajišťuje zaměstnavatel.

Odpovědnost za to, že jsou splněny všechny podmínky, které zákon pro výkon povolání lékaře předpokládá, včetně zdravotní způsobilosti, nese primárně každý lékař sám. Pokud tato sebereflexe selže a lékař změnu zdravotní způsobilosti k výkonu povolání lékaře sám neoznámí, jsou nastaveny mechanismy, jak se může zaměstnavatel nebo správní orgán, který lékaři vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, o potřebě přezkumu zdravotní způsobilosti dozvědět. Předpokladem však je, že se dotčený lékař se svými zdravotními problémy léčí. V takovém případě hraje klíčovou roli registrující praktický lékař, ošetřující lékař a v případě lékaře zaměstnance i lékař poskytující pracovnělékařské služby. Jak již bylo shora uvedeno, každý lékař je povinen informovat registrujícího praktického lékaře o poskytnutých zdravotních službách. Touto cestou by se registrující praktický lékař měl dozvědět o všech léčených zdravotních problémech registrovaných pacientů, včetně těch, které mohou modifikovat zdravotní způsobilost k výkonu povolání. Současně platí, že každý ošetřující lékař, který diagnostikuje onemocnění, které může ovlivnit zdravotní způsobilost k výkonu povolání (nutná znalost speciálních právních předpisů, u lékařů vyhlášky č. 271/2012 Sb.), je povinen o tom informovat jak pacienta, tak registrujícího praktického lékaře. Povinnost (tedy i oprávnění) informovat zaměstnavatele nebo správní orgán (v případě OSVČ) o nutnosti přezkumu zdravotní způsobilosti k výkonu povolání lékaře má pouze registrující praktický lékař. Tato informační povinnost však vzniká pouze v případě důvodného podezření (jednoznačný závěr odborného vyšetření), že došlo k takové změně zdravotního stavu, která zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře mění. Praktický lékař zaměstnavateli ani správnímu orgánu zásadně nesděluje diagnózu,pouze jej upozorní na potřebu přezkumu zdravotní způsobilosti. V případě pracovnělékařských služeb má informační povinnost vůči zaměstnavateli poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Aby shora uvedený systém mohl fungovat jako systém, který zabrání zdravotně nezpůsobilým osobám ve výkonu lékařského povolání, je nezbytné, aby lékaři znali obsah vyhlášky č. 271/2012 Sb., která stanoví podmínky zdravotní způsobilosti lékařů. Současně je nezbytné, aby poskytovatelé zdravotních služeb předávali všechny informace praktickým lékařům a posuzující lékaři byli při posuzování zdravotní způsobilosti důslední a vyžadovali doložení všech potřebných podkladů. Jenom pokud bude tento kontrolní mechanismus funkční, bude možné eliminovat případné snahy o zavedení nových pravidel posuzování zdravotní způsobilosti lékařů, která by pro lékaře znamenala další zbytečnou zátěž.

MUDr. Mgr. Dagmar Záleská

Právní kancelář ČLK





Žaloby o náhradu škody na zdraví

Právní zastupování v řízeních o žalobách o náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku, účelné náklady spojené s léčením, o jednorázové odškodnění pozůstalých; jednání s pojišťovnami, mimosoudní dohody

Založení a převod lékařské praxe, prodej lékařské praxe a převody zdravotnických zařízení na s.r.o.

Příprava všech podkladů nezbytných pro založení lékařské praxe jako společnosti s ručením omezeným, podání návrhu na zápis do OR, komunikace s OR, příprava smlouvy o prodeji lékařské praxe. Právní pomoc při převodech lékařských praxí mezi fyzickými osobami

Žaloby na ochranu osobnosti

Právní zastupování v řízeních o žalobách o omluvu a náhradu nemajetkové újmy v penězích z titulu práva na ochranu osobnosti

Obhajoba lékařů (zdravotníků) v trestním řízení

Všechna podání v trestním řízení, účast při úkonech trestního řízení (výslech lékaře, svědků, znalců, prostudování trestního spisu, účast na hlavním líčení, veřejném zasedání)

Spory lékařů (poskytovatelů zdravotních služeb) se zdravotními pojišťovnami

Právní zastupování ve sporech o uplatnění regulačních srážek za léky či vyžádanou péči, ve sporech o úhradu zdravotních služeb; vypracování návrhů na smírčí jednání, posuzování úhradových dodatků a smluv se zdravotními pojišťovnami

Komplexní právní služby poskytovatelům zdravotních služeb (nemocnicím, soukromým lékařským praxím)

Plný právní servis, zastupování v soudních sporech, správních řízeních, příprava a posuzování smluv, vnitřních předpisů atp.

Právní zastupování lékařů (zdravotníků) v pracovních sporech

Právní zastoupení ve sporech o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o mzdové (platové) nároky zaměstnanců, náhradu škody, či ve věci kvalifikačních dohod

Publikační a přednášková činnost v oblasti zdravotnického práva (medicínského práva)

Realizace kvalifikovaných odborných přednášek, seminářů, příprava článků a rozsáhlejších odborných publikací v oblasti zdravotnického práva