Advokáti
JUDr. Jan Mach
Mgr. Aleš Buriánek
MUDr. Mgr. Dagmar Záleská

zdravotnické právo - právní zastupování lékařů

PRODEJ LÉKAŘSKÝCH PRAXÍ – STÁLE AKTUÁLNÍ TÉMA

(článek byl uveřejněn v časopisu ČLK Tempus medicorum)

Prodeji lékařských praxí se na stránkách právní poradny věnujeme opakovaně. Jedná se o stále aktuální téma, jež je konstantně předmětem řady dotazů, které právní kancelář ČLK řeší. Z tohoto důvodu považujeme za žádoucí některé zásadní principy, jimiž se převody řídí, našim čtenářům tímto článkem připomenout, a ušetřit je tak možných nepříjemných překvapení, pokud by se sami rozhodli svou praxi prodat.

Přestože v oblasti právní úpravy dispozice s lékařskými praxemi došlo v posledních letech k bezpočtu dílčích změn, základní formy převodů zůstaly zachovány. Tak jako dříve se i dnes úplatný převod praxe realizuje v zásadě dvojím způsobem, a to buď

  1. jednostupňově, tedy přímým převedením z jedné fyzické osoby na druhou fyzickou osobu, nebo

  2. dvoustupňově, tedy nejprve převedením praxe provozované fyzickou osobou na právnickou osobu (v drtivé většině případů na společnost s ručením omezeným) a následně prodejem podílu v této právnické osobě zájemci o praxi.


Prodej praxe mezi fyzickými osobami

Tento způsob převodu praxe jsme na stránkách Tempus Medicorum již velmi podrobně rozebírali v jednom z minulých vydání, v němž jsme uveřejnili i vzor smlouvy, na jejímž základě lze převod praxe bez zřízení právnické osoby realizovat. Přesto považujeme za nutné zopakovat alespoň stručně základní pravidla, která je třeba respektovat tak, aby prodej lékařské praxe touto formou proběhl bez zbytečných komplikací. I po shora zmíněných změnách právní úpravy zůstává v případě prodeje praxe mezi lékaři - fyzickými osobami zásadním problémem to, že při něm nedochází k automatickému převodu oprávnění k poskytování zdravotních služeb ani k převedení smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavíraných se zdravotními pojišťovnami. Tuto skutečnost musí účastníci převodu praxe v rámci svého postupu zohlednit. Ve smlouvě o prodeji praxe, kterou je možno koncipovat buď jako tzv. nepojmenovanou smlouvu, jíž se prodávají hmotné a nehmotné součásti lékařské praxe, nebo jako smlouvu o prodeji závodu (dle § 2175 občanského zákoníku), je tak vždy nutné z hlediska právní jistoty stran zahrnout ustanovení, že tato smlouva nabude účinnosti až po současném splnění dvou podmínek.

První z těchto podmínek je vydání zmíněného oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, novému nabyvateli praxe, a to ve stejném rozsahu, v němž tyto služby poskytoval původní provozovatel praxe. S touto podmínkou zpravidla nebývá žádný problém, neboť na vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb (v terminologii předchozí právní úpravy se jednalo o tzv. “registraci“) vzniká po splnění zákonných požadavků právní nárok. I zde je však potřebná součinnost obou stran, zejména vzhledem k tomu, že má být zachován jak původní prostor praxe, tak její vybavení, což je třeba mezi stranami převodu smluvně upravit. Smluvní úprava se naopak nevyžaduje u práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které na nového provozovatele praxe přechází přímo ze zákona (ex lege), tj. bez nutnosti měnit pracovní smlouvy zaměstnanců.

Druhou podmínkou, daleko problematičtější, je uzavření smluv mezi novým provozovatelem praxe a zdravotními pojišťovnami. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, s touto formou převodu praxe spojuje povinnost absolvování výběrového řízení, které, kromě časové prodlevy (již jen lhůta pro podávání nabídek uchazeči je 30 pracovních dní), vnáší do procesu převodu praxe značnou nejistotu. Pojišťovny totiž nejsou výsledkem výběrového řízení nijak vázány a ani v případě úspěchu ve výběrovém řízení nemusí se zájemcem o praxi smlouvu uzavřít. Pověstným kamenem úrazu při realizaci tohoto druhu prodeje lékařské praxe je i to, že proces navazování nových smluv s pojišťovnami často neprobíhá synchronizovaně. Nepříjemně dlouho tak může trvat nežádoucí stav, kdy ještě před uvolněním kupní ceny má na sebe kupující převedeny jen některé smlouvy se zdravotními pojišťovnami, přičemž není zřejmé, zda k uzavření i zbývajících smluv vůbec dojde.

Další komplikací při prodejích lékařských praxí mezi fyzickými osobami, s níž je třeba počítat, je specifický režim nakládání se zdravotnickou dokumentací. Vzhledem k tomu, že nový provozovatel praxe zpravidla ještě neměl pacienty prodávajícího ve své péči, je ve vztahu ke zdravotnické dokumentaci nutná domluva nejen s prodávajícím, ale i s orgánem, který vydává oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a jemuž by měl původní poskytovatel v souvislosti s ukončením své činnosti zdravotnickou dokumentaci předat. Ač v praxi běžně dochází k tomu, že příslušný zdravotní rada nového provozovatele pověří správou zdravotnické dokumentace do doby, než se od něj daný pacient nechá přijmout do péče, nárok na takto benevolentní přístup správního orgánu samozřejmě dán není, a nelze tak vyloučit ani situaci, kdy lékař sice praxi koupí, ovšem bez toho, aby měl od počátku bezproblémový oprávněný přístup ke kartám pacientů.

Právě vzhledem k popsaným komplikacím se od převodů praxe mezi fyzickými osobami v poslední době upouští a na „popularitě“ naopak nabývají převody praxe se současným zřízením společnosti s ručením omezeným.


Prodej lékařské praxe prostřednictvím jejího převodu na společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Za nebývalý rozmach této formy převodu lékařských praxí lze nepochybně vděčit novele ustanovení § 46 zákona o veřejném zdravotním pojištění. V novém odstavci 3 tohoto ustanovení se totiž doslova uvádí: „V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb.

Právě toto ustanovení umožňuje hojně využívaný postup, kdy si lékař, který hodlá svou praxi prodat, nejprve tuto praxi převede do formy s.r.o., jíž je zakladatelem a jediným společníkem, příp. jednatelem, a až poté, kdy jsou na s.r.o. navázány smlouvy s pojišťovnami, tuto společnost (přesněji svůj 100% podíl v ní) prodá zájemci o další provozování praxe. Vzhledem k tomu, že citované ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění zakládá právní nárok na automatické „překlopení“ smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb z lékaře jako fyzické osoby na jím založenou s.r.o., odpadá shora popsaný prvek nejistoty ohledně toho, zda pojišťovny budou převedení smluv akceptovat či nikoliv. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že ačkoliv bezprostředně po přijetí § 46 odst. 3 zákona panovala i mezi pojišťovnami určitá výkladová nejednotnost, což snad mohlo v některých ojedinělých případech vést k vyžadování výběrového řízení i u těchto typů převodů, v současné době se již výkladová praxe ustálila a dle zkušeností autora jsou smlouvy na s.r.o. převáděny automaticky bez výběrových řízení.

Pro kupujícího lékaře má prodej praxe formou převodu podílu v s.r.o. dvě zásadní výhody, které spočívají v tom, že takový převod jej ušetří jak nutnosti sám si zajišťovat oprávnění k poskytování zdravotních služeb (toto oprávnění bude i po prodeji podílu ve společnosti zachováno), tak nejistoty související s nezaručeným převáděním smluv se zdravotními pojišťovnami. Takto realizovaný prodej na druhé straně kryje i prodávajícího, neboť se nemusí obávat toho, že by došlo ke zmaření smlouvy ve fázi, kdy by již měl kupující některé smlouvy na sebe navázány. Pozitivní je jistě i to že vedle smluv s pojišťovnami zůstanou v tomto případě nedotčeny i všechny další závazky a práva společnosti, včetně nájemních smluv, pojistných smluv, smluv s dodavateli léků a materiálu atd. Řešena je i otázka zdravotnické dokumentace zmiňovaná shora. Protože poskytovatelem zdravotních služeb zůstává i po změně vlastníka převáděná společnost, není nabyvatel ve vztahu k dokumentaci pacientů v žádném ohledu omezen.

Postup při převodu lékařské praxe formou zřízení s.r.o. je ve stručnosti následující (pro jednoduchost je uvažována situace, kdy bude zřizována společnost s jedním společníkem, který bude současně jediným jednatelem):

  1. lékař (prodávající) nejprve zajistí sepsání zakladatelské listiny společnosti, a to formou notářského zápisu; před tím je především třeba si dobře rozmyslet název společnosti tak, aby se neshodoval s názvem již existující společnosti (toto je možno ověřit v elektronické verzi obchodního rejstříku na portálu www.justice.cz);

  2. po pořízení uvedené zakladatelské listiny lze již v této fázi začít vyjednávat se zdravotními pojišťovnami o uzavření nových smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb pro s.r.o.; tyto smlouvy by v zásadě měly zcela kopírovat původní smlouvy uzavřené lékařem - fyzickou osobu, v optimálním případě je možné uzavřít stručnou smlouvu, s tím, že s.r.o. vstupuje v plném rozsahu do práv a povinností poskytovatele vyplývajících ze smlouvy uzavřené mezi lékařem jako fyzickou osobou a pojišťovnou; důležité rovněž je, aby lékař v této fázi ještě nijak neukončoval svou původní smlouvu, ale aby toto ukončení bylo navázáno až na nabytí účinnosti nové smlouvy mezi s.r.o. a pojišťovnou;

  3. se zakladatelskou listinou lékař navštíví banku, která pro s.r.o. zřídí účet, na nějž je složen základní kapitál společnosti, o čemž banka vystaví lékaři potvrzení (od 1.1.2014 je minimální vklad jednoho společníka 1,- Kč);

  4. lékař dále s notářským zápisem navštíví orgán, který uděluje oprávnění k poskytování zdravotních služeb (krajský úřad, příp. magistrát), kde požádá o toto oprávnění pro nově založenou společnost; v rámci řízení o udělení oprávnění dle zákona o zdravotních službách úřad obvykle plně vychází z dokladů, které již má založeny u praxe lékaře vykonávané formou fyzické osoby, pouze si může vyžádat doplnění dokladů, které dříve nebylo nutné zakládat (to se týká zejména provozního řádu, který schvalují orgány ochrany veřejného zdraví a který musí být v souladu s novými hygienickými požadavky na provoz zdravotnických zařízení); v tomto řízení také může být požadováno doložení užívacího titulu společnosti k prostorům, kde má být praxe provozována (obvykle nájemní, příp. podnájemní, smlouva) – autor se v praxi opakovaně setkal s případy, kdy paradoxně právě opatření této nájemní smlouvy bylo největší překážkou, neboť pronajímatel – obec požadoval i v tomto případě konání výběrového řízení, což celý proces převodu praxe prodloužilo o řadu týdnů;

  5. dále je třeba opatřit další standardní dokumenty, které se přikládají k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku (zejména čestné prohlášení jednatele o výkonu jeho funkce, prohlášení správce vkladu, výpis z trestního rejstříku jednatele, výpis z katastru nemovitostí a souhlas vlastníka nemovitosti, v níž se praxe nachází, s umístěním sídla společnosti);

  6. po získání všech výše uvedených dokladů je třeba podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku a tyto doklady k němu přiložit; v rámci návrhu je ještě třeba určit si datum, k němuž má být společnost do rejstříku zapsána (z účetního hlediska ideálně k 1.1. daného roku); podání návrhu na zápis je spojeno s povinností uhradit poplatek ve výši 6.000,- Kč;

  7. se „svou“ společností s ručením omezeným by měl lékař uzavřít smlouvu, na jejímž základě na společnost ze svého vlastnictví převede vybavení ordinace, dále smlouvu o výkonu funkce jednatele a konečně, bude-li v s.r.o. pracovat jako lékař, i pracovní smlouvu, na jejímž základě si bude ze zřejmých důvodů zpravidla vyplácet minimální mzdu;

  8. má-li lékař již k datu zápisu společnosti do obchodního rejstříku zajištěného kupce své ordinace, může bezprostředně po tomto datu a poté, kdy má již společnost uzavřeny nové smlouvy se zdravotními pojišťovnami, s tímto zájemcem uzavřít smlouvu o prodeji 100% jeho podílu ve společnosti; mechanismy úhrady kupní ceny jsou různé a závisí především na preferenci stran; autor článku se nejčastěji setkal s domluvou spočívající ve svěření kupní ceny do úschovy třetímu autorizovanému subjektu (notáři, advokátovi, bance) a v jejím vyplacení až poté, kdy dojde k zápisu převodu podílu do obchodního rejstříku; v této fázi zpravidla dochází i k odvolání původního jednatele a jmenování jednatele nového, jakož i ke změně názvu společnosti (např. z MUDr. X s.r.o. na MUDr. Y s.r.o.)

  9. změnu v osobě společníka (jednatele, názvu) je konečně opět třeba nechat zapsat do obchodního rejstříku; poplatek je v tomto případě 2.000,- Kč za všechny měněné údaje.

Jen jako drobné odbočení a reakci na opakované dotazy lékařů - provozovatelů praxí ve formě s.r.o. je v závěru této části článku vhodné zmínit, že byť nás media i odborná právnická veřejnost vytrvale přesvědčují o opaku, neměla nedávná rekodifikace občanského a obchodního práva provedená zejména novým občanským zákoníkem (č. 89/2012 Sb.) a zákonem o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) na postavení těchto provozovatelů (jediných společníků svých s.r.o.) žádný zásadní dopad. Snad jedinou významnější změnu, s výjimkou výše zmíněného snížení minimálního základního kapitálu z 200.000,- Kč na 1,- Kč, bylo možno zaznamenat v postavení a odpovědnosti jednatele s.r.o. Nově je totiž možné, aby soud za určitých okolností rozhodl, že jednatel, který si při vedení společnosti nepočínal s péčí řádného hospodáře, například tím, že nepodal na společnost návrh na insolvenci, ač to bylo na místě, může odpovídat za dluhy společnosti v neomezené výši. Ostatní novinky v této oblasti lze považovat spíše za „kosmetické“ záležitosti, a to včetně nové povinnosti uveřejňovat na svých www stránkách (má-li je společnost vůbec zřízeny) aktuální název, sídlo a údaje o zápisu do obchodního rejstříku.


Jak nepřijít o praxi

Vzhledem k tomu, že se i sám autor opakovaně setkal se smutnými příběhy lékařů, kteří z čiré nevědomosti přišli o celou hodnotu své soukromé praxe, když právní aspekty jejího prodeje podcenili, je nanejvýš žádoucí podat na tomto místě stručný výčet základních pravidel, která by měl mít lékař na paměti, pokud se svou praxi rozhodne prodat:

  1. smlouvu o prodeji lékařské praxe, příp. jakékoliv související smlouvy, je třeba uzavřít v písemné podobě nejlépe po poradě s právníkem (uvedení požadavku na písemnou formu by se sice mohlo zdát nadbytečné, pokud by ovšem v některých autorovi známých případech v minulosti neprobíhaly i prodeje na tzv. dobré slovo s „překvapivě“ špatným koncem);

  2. realizuje-li se prodej mezi fyzickými osobami (bez zřízení s.r.o.) nevzdávat se svého původního oprávnění k poskytování zdravotních služeb do doby, kdy bude prodej praxe ukončen, (u prodeje prostřednictvím s.r.o. - dokud nebudou navázány smlouvy se zapsanou s.r.o. založenou za účelem prodeje praxe);

  3. nevypovídat původní smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb do doby, kdy bude prodej ukončen (jak je uvedeno shora, standardně dochází ke smluvní návaznosti, kdy staré smlouvy začnou platit až po zániku smluv původních).


Jak nekoupit „zajíce v pytli“

I na straně zájemce o koupi praxe je samozřejmě žádoucí respektovat určitá bezpečnostní opatření tak, aby často milionová cena za soukromou praxi nebyla vynaložena zbytečně, tedy:

  1. smlouvu o prodeji lékařské praxe, příp. jakékoliv související smlouvy, uzavřít v písemné podobě nejlépe po poradě s právníkem;

  2. uzavření nových smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb v případě převodů mezi fyzickými osobami předem společně předjednat se smluvními zdravotními pojišťovnami;

  3. v případě jakýchkoliv pochybností trvat na postupu, kdy kupní cena bude složena do úschovy, z níž bude uvolněna až poté, kdy dojde k převedení praxe, tj. dnem zápisu do obchodního rejstříku (u převodu pomocí s.r.o.) a po uzavření všech nových smluv s pojišťovnami;

  4. důkladně se seznámit před realizací koupě praxe s jejím hospodářským stavem (předložení daňového přiznání apod.).

Pevně věříme, že tento náš stručný odborný exkurz do oblasti převodů lékařských praxí, které jsou pro lékaře právem zdrojem mnoha otazníků, přispěl alespoň částečně k lepšímu pochopení principů, jimiž se tyto převody řídí, a pomohl tak zvýšit potenciální počet spokojených lékařů na obou stranách kupních smluv.

Mgr. Aleš Buriánek





Žaloby o náhradu škody na zdraví

Právní zastupování v řízeních o žalobách o náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku, účelné náklady spojené s léčením, o jednorázové odškodnění pozůstalých; jednání s pojišťovnami, mimosoudní dohody

Založení a převod lékařské praxe, prodej lékařské praxe a převody zdravotnických zařízení na s.r.o.

Příprava všech podkladů nezbytných pro založení lékařské praxe jako společnosti s ručením omezeným, podání návrhu na zápis do OR, komunikace s OR, příprava smlouvy o prodeji lékařské praxe. Právní pomoc při převodech lékařských praxí mezi fyzickými osobami

Žaloby na ochranu osobnosti

Právní zastupování v řízeních o žalobách o omluvu a náhradu nemajetkové újmy v penězích z titulu práva na ochranu osobnosti

Obhajoba lékařů (zdravotníků) v trestním řízení

Všechna podání v trestním řízení, účast při úkonech trestního řízení (výslech lékaře, svědků, znalců, prostudování trestního spisu, účast na hlavním líčení, veřejném zasedání)

Spory lékařů (poskytovatelů zdravotních služeb) se zdravotními pojišťovnami

Právní zastupování ve sporech o uplatnění regulačních srážek za léky či vyžádanou péči, ve sporech o úhradu zdravotních služeb; vypracování návrhů na smírčí jednání, posuzování úhradových dodatků a smluv se zdravotními pojišťovnami

Komplexní právní služby poskytovatelům zdravotních služeb (nemocnicím, soukromým lékařským praxím)

Plný právní servis, zastupování v soudních sporech, správních řízeních, příprava a posuzování smluv, vnitřních předpisů atp.

Právní zastupování lékařů (zdravotníků) v pracovních sporech

Právní zastoupení ve sporech o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o mzdové (platové) nároky zaměstnanců, náhradu škody, či ve věci kvalifikačních dohod

Publikační a přednášková činnost v oblasti zdravotnického práva (medicínského práva)

Realizace kvalifikovaných odborných přednášek, seminářů, příprava článků a rozsáhlejších odborných publikací v oblasti zdravotnického práva